Heeej iNet aneb jak Etnobadigo k blogu přišel

Sunday, November 26, 2006

Studenťák

Náš studentský ples dopadl velmi dobře na to, jak vyhrocená situace vypadala několik dní před ním (snad i v den plesu), jak jsme si zkoušeli co vydrží naše nervy a kdo unese nejvíc urážek :)

Ale nebyla by to smůla, aby se snad hned na začátku něco nepřihodilo. Úředníčči v KASS si nenápadně zfalšovali smlouvu o pronájmu sálu a zkoušeli jestli jim na to skočíme. Nechci podceňovat úředníčky, ale jejich velice rafinovaný způsob falšování přepsáním číslice 6 na číslici 8 mě velice pobavil, zvláště když na našem originálu byla číslice 6 v pořádku.

Před příchodem návštěvníků bylo potřeba udělat několik věcí, z nichž tou nejvýznamnější bylo asi uvedení půlnočního překvapeni do praxe, podařilo se nám to celkem dobře a hlavní bylo to, že se splnil můj požadavek, který jsem hlásal před vymyšlením zápletky, že to musí být totální p******a. Herecký výkon naší třídni profesorky Zorky byl bravurní, její úvodní kroky do rytmu electromusic Freestyler museli každého potěšit.

Vrcholem (jestli se tak dá říkat něčemu co vypukne hodinu a čtvrt po začátku) večera mělo být naše předtační trénované již drahnou dobu. Myslím, že nervózní byl každý, mě(a určitě a dalším) pomohly oslabovače nervozity a posilňovače nálady. Nakonec jsme to podle ohlasů zvládli dobře a všem se to líbilo, i když mě se zdálo, že se prostě nemůžu trefit do rytmu a pořád do někoho vrážím, no už se těším na video.

Po předtančení mezi námi zavládla dobrá nálada, kterou jsme stále posilňovali(do únosných mezí samozřejmě). Nevím jak ostatní, ale já se bavil rozhodně dobře a čas plynul jak voda.

Nadešel čas půlnočního překvapení a myslím, že nervozita už nebyla taková jako při našem prvním vystoupení, alespoň já sem tomu nevěnoval přílišnou důležitost. Nakonec se snad taky líbilo, slyšel jsem i názory, že bylo lepší než předtančení.

Popůlnoční čas si již moc nepamatuju, na plese se asi už nic významného nestalo. Ve dvě hodiny začali odcházet i poslední noční ptáci. Trochu jsme uklidili sál, zbalili si svě věci a rozešli se.

Já se například rozešel do vinárny, kde jsem čekal až mi pojede vlak...z nádraží :)) Pak už jsem byl rád že jsme se došoural domů.

Druhý den jsem se probudil a cítil jsem se jak kdbych nosil pytle s cementem(že by zvedačky se štěpánkou :D) a rval se. Nebyl jsem schopen dělat několik hodin nic jiného než ležet. Už v den plesu jsem se po dvou zápasech probudil s bolavými svaly, ale ples tomu nasadil korunu.

Nyní hodlám několi let relaxovat :)

0 Comments:

Post a Comment

<< Home